12. května 2005
U příležitosti lednového Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu zveřejnila americká poradenská společnost Innovest seznam stovky velkých světových podniků, které nejvíce dbají o ochranu životního prostředí. Zařadila na něj jen jedinou leteckou společnost: British Airways. Britského premiéra Tonyho Blaira na davoském kulatém stolu o změnách klimatu provázel i předseda představenstva British Airways Martin Broughton. Zatímco Tony Blair ve svém projevu vyzýval ke spolupráci při účinných krocích v zájmu zamezení nevratných změn klimatu především USA, Martin Broughton se vyslovil pro společný postup oboru letecké dopravy v celosvětovém měřítku. Kroky, které v zájmu snižování emisí přijímá naše společnost, se zcela minou účinkem, budou-li jiné společnosti objem emisí naopak zvyšovat, řekl.
Nižší spotřeba, méně emisí A British Airways jdou v tomto směru skutečně příkladem. Společnost již přijala závazek na snížení spotřeby paliva v letech 1990 až 2010 o třicet procent: ročně by tak v průměru měla snížit emise oxidu uhličitého o sedm milionů tun. Současně se přihlásila k účasti v dobrovolné britské iniciativě, jejímž cílem je omezit do roku 2006 emise z letecké dopravy i z dalších zdrojů o dvacet procent. Podle Martina Broughtona jsou British Airways připraveny i k dalším krokům, ty však již podmiňují koordinovaným postupem dopravců na světové úrovni, aby neohrozily svou vlastní konkurenceschopnost. Na začátku letošního roku vstoupil v Evropské unii v platnost systém obchodování s emisemi skleníkových plynů na úrovni podniků (ETS – European Trading Scheme), který upravuje komunitární právo. Na něj by měla v roce 2008 navázat druhá fáze, při níž by již mohly být do obchodování s emisemi v Evropské unii zapojeny i letecké společnosti. Řada expertů to považuje za účinnější způsob než zavádění ekologických daní.
Kjótský protokol Podnětem k další diskusi o negativních dopadech letecké dopravy na životní prostředí se stal Kjótský protokol, který vstoupil v platnost letos 16. února. Země, které jej ratifikovaly, se zavázaly do roku 2012 snížit emise skleníkových plynů z úrovně roku 1990 v průměru o 5,2 procenta. Ratifikace protokolu z roku 1997 byla mimořádně zdlouhavá; v platnost mohl kvůli americkému odmítnutí vstoupit jen díky ratifikaci v Rusku. Přitom již před 13 lety bylo na summitu v Riu de Janeiro odsouhlaseno, že k řešení změn klimatu budou nezbytné mezinárodní akce. Od té doby se však emise kysličníku uhličitého ve světě dále výrazně zvyšují – zejména v USA a v Číně.
Britská vláda chce zahájit diskusi s velkými znečišťovateli Přitom ani tempo snižování emisí, k němuž se státy zavázaly v Kjótském protokolu, nebude podle vědců stačit ke zvratu nepříznivého vývoje globálního oteplování. Některé státy proto přijímají další, přísnější opatření. Britská vláda například za národní cíl určila snížení objemu emisí do roku 2050 o šedesát procent. Současně hodlá o nutnosti společných kroků zahájit dialog s americkou administrativou a vtáhnout do diskuse i další velké znečišťovatele, například Čínu, Indii, Brazílii a Jižní Afriku. K těmto cílům hodlá využít současného předsednictví ve skupině nejvyspělejších zemí G8 i svého nastávajícího předsednictví v Evropské unii. (ja)
