​Stát má územní rozhodnutí pro úsek Pražského okruhu mezi D1 a D11

​Stát má územní rozhodnutí pro úsek Pražského okruhu mezi D1 a D11

30.7. - Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které je investorem pražského vnějšího okruhu, má územní rozhodnutí ke stavbě úseku 511 na jihovýchodě metropole mezi D1 a D11. Na twitteru o tom informoval pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Kromě tohoto úseku zbývá z vnějšího okruhu dostavět ještě úsek na severozápadě metropole, tam zatím o územní rozhodnutí zažádáno nebylo.


Podle webu ŘSD bylo územní rozhodnutí vydánove čtvrtek a zatím je nepravomocné, takže proti němu je možné podat odvolání. Podle dřívějších informací by stavba mohla začít letos nebo příští rok.

"Máme územní rozhodnutí k Pražskému okruhu v úseku 511 (Běchovice - D1)! 1165 připomínek vypořádáno. Další milník Pražského okruhu konečně zdolán, můžeme pokračovat dál," napsal primátor.

Vnější Pražský okruh by měl po dokončení měřit podle dosavadních plánů asi 83 kilometrů, v provozu je zhruba polovina. Je součástí dálniční sítě a jeho stavbu financuje stát, na rozdíl od vnitřního, který má na starosti magistrát.

Projekt dvanáctikilometrové části okruhu mezi D1 a D11 na jihovýchodě Prahy zahrnuje čtyři mimoúrovňové křižovatky a dva tunely. Město ve spolupráci se státem vykupuje pozemky pro tzv. zelené pásy kolem okruhu, které mají pohlcovat hluk a zplodiny. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno řekl, že výměnou za pozemky, které stát od města potřebuje například v Letňanech, vláda přispěje pražskému magistrátu na dostavbu vnitřního okruhu, u kterého chybí část z Pelc-Tyrolky do Štěrbohol, a to částkou 60 miliard korun.

Mnohaletá vize

První zmínky o silničním obchvatu kolem Prahy (SOKP) jsou již z 30. let minulého století. Pevné obrysy ale trasa začala nabírat až koncem 70. let. První sedmikilometrová část mezi Slivencem a Třebonicemi na jihozápadě Prahy byla otevřena v září 1983, poté ještě přibyl krátký úsek na východě a pak nastala desetiletá pauza. Výraznější pokrok a otevírání dalších úseků přišly až na přelomu tisíciletí.

Silniční okruh kolem Prahy (SOKP) je součástí tuzemské sítě dálnic a silnic. Tato skutečnost vychází z Návrhu rozvoje dopravních sítí v ČR do roku 2010, schváleného usnesením vlády v roce 1999. Okruh patří mezi nejvýznamnější dopravní stavby Prahy a Středočeského kraje a po dokončení se stane jednou z nejzatíženějších komunikací v ČR. V budoucnu má odvést z hlavního města tranzitní dopravu.

Vnější Pražský okruh by měl po dokončení měřit podle dosavadních plánů asi 83 kilometrů, v provozu je zhruba polovina. Celkem by měl mít 11 úseků, zatím poslední část byla uvedena do provozu v roce 2011. Výstavba v minulých letech narážela například na odpor obyvatel či radnic na severu města (proti trasování stavby padlo i několik žalob), komplikoval ji i spory s majitelem čerpací stanice u napojení okruhu na dálnici, objevily se také výhrady ke kvalitě stavby.

V současnosti na Pražském okruhu chybí úsek od brněnské dálnice D1 do Běchovic a také celá severní část z Ruzyně přes Suchdol, Březiněves až k Černému Mostu. Dokončeny nejsou ani radiály, což jsou silnice, které jej mají propojit s vnitřním městským okruhem, který buduje Praha. Na Pražském okruhu by měly vzniknout i dva tunely, konkrétně Dubeč s 275 metry a Na Vysoké (téměř 400 metrů).

Jednou z významných dopravních staveb dokončených po roce 1989 je jihozápadní část pražského okruhu R1. Stavba, která propojila dálnici D1 směřující na Brno a Ostravu s D5, která vede do Německa, byla otevřena v září 2010. Na okruhu o délce 23 kilometrů je 40 mostů a dva dvoutubusové tunely - Komořanský a Lochkovský. Stavba vyšla zhruba na 18 miliard korun bez DPH. Jihozápadní část okruhu je první českou dálnicí s takzvaným liniovým řízením dopravy.

Investorem Pražského okruhu je Ředitelství silnic a dálnic. Nový dvanáctikilometrový úsek 511 zahrnuje čtyři mimoúrovňové křižovatky a dva tunely. Město také ve spolupráci se státem vykupuje pozemky pro tzv. zelené pásy kolem okruhu, které by měly pohlcovat hluk a zplodiny.


(čtk, tl)

Foto: archiv
spinner