17. února 2023, Milan Frydryšek
V posledních letech se děje to, po čem dopravci již dlouho volali – buduje se moderní dopravní infrastruktura. Jak se na současnou výstavbu i perspektivu do budoucna dívá Svaz průmyslu a dopravy ČR (SPČR), to mám přiblížil jeho prezident Ing Jaroslav Hanák.
Pro letošní rok disponuje SFDI rekordní částkou, rostou však ceny vstupů. Jak by měl stát podle vás zajistit financování infrastruktury do budoucna, aby se potřebné tempo budování nezpomalovalo?
Rozpočet SFDI na rok 2023 přijatý v říjnu již počítal se zvýšenými cenami a předpokládáme, že nový návrh rozpočtu SFDI na rok 2024 bude případné další zvýšení zohledňovat.
Věřím, že zajištění dostatečné výše prostředků pro výstavbu bude pro ministra Kupku i na další roky naprostá priorita, jelikož pokračování investic do dopravní infrastruktury a zejména pokračování samotné výstavby je pro ČR, občany i firmy, klíčové.
Rozvoj exportu, o němž jste jednali na letošní první tripartitě, není možný bez fungující dopravy. Jsou dopravní firmy za současné ekonomické situace schopné naplňovat potřeby průmyslu, a to jak z hlediska potřebných dopravních kapacit, tak ceny a rychlosti dopravy zboží?
Přestože dopravní firmy samotné jsou schopné flexibilně a včas reagovat na rostoucí požadavky zákazníků, ani ony nedokážou garantovat, že nevzniknou problémy ve světových přístavech, dalších dopravních uzlech či že některé materiály budou nedostatkové a bude se na ně muset “čekat”.
Bohužel v tomto ohledu stále pokračuje turbulentní období, se kterým se dopravci i jejich zákazníci zejména ze strany průmyslu musejí chtě nechtě vypořádávat.
Co se týče České republiky, jednou z bariér je opravdu kapacita dopravních cest. Na železnici je opravdu problém významněji zvýšit nákladní dopravu, a to i s ohledem na to, že nyní je často potřeba přepravovat suroviny, materiály a zboží jinými směry. I proto jsou nutné zásadní investice do železniční infrastruktury, aby dokázala pojmout jak frekventovanou osobní, tak nezbytnou nákladní dopravu. Ty investice ale není možné plánovat v horizontu výstavby nových vysokorychlostních tratí, ale je třeba již na stávající železniční síti zvyšovat propustnost a kapacitu, budovat další traťové úseky, odstavné koleje apod.
Na silnici je pak nutné dobudovat pražský okruh DO, dále D35 a přeshraniční napojení naší dálniční sítě. Nutné je přidat i ve výstavbě odstavných parkovišť, přestože se zde oproti minulosti výrazně “ledy pohnuly”.
Omezená kapacita bohužel dlouhodobě platí i pro vlltavsko-labskou dopravní cestu. I proto je většina přepravy vodních dopravců realizována v zahraničí. Jediným řešením je zde dobudování plavebních stupňů Děčín a Přelouč.
V rámci letecké dopravy pak není hlavním problémem kapacita letišť, ale samotné dopady pandemie. I v letectví ale k omezení kapacit došlo v důsledku rusko-ukrajinské války, ať už u plánování dálkových letů do Asie nebo kvůli zabavení zahraničních letadel Ruskem.
Zvýšení cen se v dopravě kvůli vysokým nákladům na elektřinu na železnici a i mírně vyšším nákladům na naftu, rostoucím mzdám a cenám servisu bohužel nevyhneme.
Úkolů pro vládu a překážek pro dopravce je zde tedy velmi mnoho, nicméně solidní dopravci jsou i tak schopni v takovém prostředí fungovat, nabízet přepravu a garantovat objektivně danou dobu doručení.
Před rokem jste na tripartitě jednali také o Green Dealu. Je v současnosti Česká republika, především v oblasti silniční a železniční, na tuto transformaci již víc připravená, případně na co je třeba se nyní nejvíce zaměřit?
Zatím ne, opět je potřeba navýšit investice. U železnice je potřeba výrazně urychlit investice do elektrifikace tratí a zároveň zajistit podporu alternativních zdrojů - ať už bateriových či vodíkových vlaků. Na silnici je pak nutné ještě výrazněji zrychlit výstavbu infrastruktury pro alternativní paliva, tedy dobíjecí a plnicí stanice.
Milan Frydryšek
Foto: SP ČR
