Železniční přejezdy

Ministerstvo chce zvýšit pokuty za riskantní přejíždění přejezdů

Ministerstvo chce zvýšit pokuty za riskantní přejíždění přejezdů

PRAHA (1.8.) – Ministerstvo dopravy chce po nedávné nehodě na přejezdu ve Studénce zvýšit pokuty za přejíždění trati v době, kdy na zabezpečovacím zařízení svítí červené světlo. Zároveň spolu se správci kolejí, Správou železniční dopravní cesty (SŽDC), hledá technické prostředky pro zvýšení bezpečnosti na přejezdech. Pracovní komise má nyní vytipovat na koridoru Praha – Ostrava ta křížení silnic se železnicí, kde bude vhodné vybudovat mimoúrovňová křížení, nebo ty, které by bylo možné zrušit.

„Podle současného správního řádu je nejvyšší pokuta 2500 korun,“ což nám přijde hodně nízké a nemotivující," uvedl ministr dopravy Dan Ťok. Česko by se podle něj mohlo inspirovat sousedním Slovenskem, kde jsou pokuty trojnásobné. Kromě pokut by kolizím vlaků s auty mohla pomoci čidla nebo kamerový systém, který by prostor mezi závorami sledoval a dokázal rozeznat registrační značky aut.

Koridorem z Prahy do Ostravy denně projede více než 300 vlaků. Vytíženost trati se mimo jiné projevuje i tím, že přejezdy velkou část dne neumožňují autům trať přejíždět. Červené výstražné světlo nebo spuštěné závory jsou zde 9,5 hodiny denně, doplnil Ťok. Zatím podle něj není rozhodnuto, kolik peněz bude chtít ministerstvo do přestavby nebo dodatečného zabezpečení přejezdů investovat.

Správa železniční dopravní cesty v současnosti používá zhruba 3500 kamer. Ty jsou ale umístěny především v nádražních budovách, monitorují například nástup cestujících do vlaku ve stanicích, kde nejsou přímo přítomní výpravčí nebo na koncích stanic, kde kontrolují příjezdy a odjezdy vlaků. Na železničních přejezdech jich je v současnosti minimum, odsazené jsou na nejvýznamnějších zejména koridorových tratích, mimo ně jde spíše o raritu, řekl mluvčí SŽDC Jakub Ptačinský. Mimo hlavní tratě jsou tak pilotně umístěné na pěti přejezdech v Moravskoslez­ském kraji.

Jde ale pouze o dohledová zařízení, které neslouží k represi. záznam z nich se podle Ptačinského uchovává 72 hodin a přestože si jej může policie od správ železnic vyžádat, sama záznamy hříšníků na přejezdech policii neposílá. V případě přestupků navíc nemohou záznamy sloužit jako důkaz, jiné je to v případě páchání trestných činů, například ničení vybavení železnice, kde už se záznamy jako důkazní materiál používají.

Technickou novinkou jsou naopak čidla zaznamenávající překážky na trati. Hromadně se používají v Japonsku, kde jich je na přejezdech instalováno na čtyři tisíce, šest desítek čidel slouží ve Švédsku. Technologii zvažuje dále zavést například Velká Británie, která předpokládá jejich umístění na zhruba 450 přejezdech. V Česku zatím slouží jediné takovéto zařízení v opravárenském železničním depu v Přerově. Jde o zařízení vytvořené tuzemskou společností AŽD Praha, které k detekci překážek na kolejích používá infračervený paprsek a s jeho pomocí hlídá přejezd na veřejně nepřístupném pozemku.

(čtk)

spinner