Mgr. Vojtěch Hromíř (ČESMAD Bohemia) pro DN

„MiLoG nemůže jít proti principům volného pohybu a soutěže“

„MiLoG nemůže jít proti principům volného pohybu a soutěže“

V průběhu března se uskutečnila jarní shromáždění sedmi Regionů Sdružení ČESMA Bohemia. O čem především se letos diskutovalo a jaká témata jsou nyní pro silniční dopravce aktuální, o tom jsme hovořili s generálním tajemníkem Sdružení ČESMAD Bohemia Mgr. Vojtěchem Hromířem.

„Jak letošní regionální shromáždění probíhala a co dopravce nejvíce zajímalo?“

„Účast byla tentokrát vyšší než v uplynulých letech, protože čeští dopravci v současné době čelí novým hrozbám, a to jak z východu, tak západu. A od toho se také odvíjela témata, o nichž se nejvíce rokovalo. Nejdůležitějším z nich bylo zavedení minimální mzdy v Německu, neboli MiLoG. Český dopravce je kvůli němu v Německu postaven od 1. ledna v podstatě do nelegálního postavení, stejně jako jeho kolegové ze zemí s nižší průměrnou mzdou, tedy především Poláci, Maďaři, Slováci, Rumuni a dopravci z Pobaltí. Naše sdružení je toho názoru, že tento zákon je v našich podmínkách nerealizovatelný. Zákazníci odmítají zvyšovat ceny za přepravné a navíc ani není možné zajistit, že dopravci ze všech zemí budou podmínky zákona plnit. Je tu také kontroverze s českým zákoníkem práce a vznikl by například obrovský problém s vnitřním řízením firmy, pokud by jeden řidič měl dostávat zásadně jinou hodinovou mzdu než jiný řidič.“

„Vaši členové proti němu protestovali i v březnu v Bruselu …“

„Na našich zasedáních jsme členským firmám dokládali, že kroků proti MiLoGu se podniká celá řada a o mnoho více z České republiky asi už učinit nelze. Do boje jsme zapojili i české europoslance, z nichž někteří pak vystoupili na plénu Evropského parlamentu. A sami jsme se v Bruselu v době tohoto jednání zúčastnili protestní akce, kterou jsme zorganizovali společně s našimi kolegy z Polska, Maďarska, Rumunska a Litvy. Demonstrovali jsme před budovou Evropského parlamentu, abychom na tento problém upozornili. Již dříve jsme do řešení této záležitosti zainteresovali rovněž premiéra Bohuslava Sobotku a ministryni práce Michaelu Marksovou, která potom účinně hájila naše zájmy při jednání se svou německou kolegyní.“

„Jak na MiLoG reagují zástupci jiných oborů než silniční dopravy?“

„Je důležité, aby MiLoG vnímali jako problém také zákazníci našich dopravců, a to především němečtí, kteří mohou vyvíjet účinný tlak na svou vládu a parlament, aby došlo ke změně. Bohužel, zjistili jsme, že silniční doprava je zřejmě tím nejpostiženějším oborem. Předpokládali jsme, že najdeme ideologické spojence třeba ve stavebnictví apod., ale dozvěděli jsme se, že tam MiLoG jako problém nevnímají, protože kolektivní smlouva v Německu pracovníkům zajišťuje ještě vyšší mzdu. A ostatní obory buď nejsou tak organizovány, nebo se jich zavedení minimální mzdy skutečně příliš nedotýká. Tudíž jednou z cest, kterou by se tento problém dal řešit, by bylo vynětí silniční dopravy z platnosti zákona. Charakter silniční dopravy je přece jenom jiný než u oborů, které vysílají pracovníky do Německa třeba na půl roku.“

„Jak na MiLoG reaguje Mezinárodní unie silniční dopravy IRU?“

„IRU samozřejmě sdružuje i dopravce z Německa a dalších zemí, kde jsou mzdy vyšší než v u nás, což je například ve Francii či Skandinávii, a to hledání jednotného stanoviska komplikuje. Ale myslím si, že tamním dopravcům by tento zákon příliš nepomohl ani v případě bilaterálních přeprav, protože například německé firmy by musely tuto mzdu vyplácet řidičům po celé trase, tedy i mimo Německo, kdežto české jen v Německu.“

„Jak a u jakých přeprav se dodržování tohoto zákona v současné době kontroluje?“

„MiLoG podle výkladu německé strany platí zatím pro všechny přepravy, a to včetně tranzitních. Jediná úleva je, že u tranzitu byla od konce ledna pozastavena kontrolní činnost, protože je problematické tyto přepravy zahrnout pod ustanovení směrnice o vysílání pracovníků. Jinými slovy, německá strana neřekla, že MiLoG pro tyto přepravy neplatí, ale pouze, že u nich nebude vyvíjena kontrolní činnost. Jak se kontroly provádějí, to bedlivě sledujeme, protože to má zásadní vliv na postupy dopravních firem, tedy zda je nutno do Německa posílat hlášení o pohybu pracovníků apod. Zatím se zdá, že kontrol dopravců příliš provedeno nebylo, ať již proto, že celní úřady nemají dost pracovníků, nebo že se v první fázi možná zaměřují především na podniky usídlené v Německu. Zaznamenali jsme doposud jen jednu kontrolu českého dopravce a to ještě v případě, že byla kontrolována továrna v Německu a při ní zkontrolovali i nakládajícího řidiče, který vezl zásilku do Čech. Vývoj v této oblasti tedy bedlivě sledujeme a v případě, že by se kontroly začaly množit nebo došlo k nějakému dalšímu průlomu (koncem dubna či počátkem května se očekává stanovisko Evropské komise k německému zdůvodnění, že MiLoG není v kontroverzi s evropským právem), reagovali bychom. Výklady jsou skutečně různé a může se stát, že celá záležitost doputuje až k Evropskému soudnímu dvoru, ale to teprve na základě konkrétního postihu uloženého nějakému zahraničnímu dopravci.“

„MiLoG tedy odmítáte jako celek…“

„Osobně si myslím, že by neměl platit pro tranzit, ani pro bilaterální přepravy, ani pro kabotáž, která má svá vlastní pravidla a v Německu představuje pouhá dvě procenta jejich vnitrostátní dopravy. Navíc jestli má kabotáž opravdu sloužit k tomu, aby vozidla nejezdila prázdná a zbytečně se neprodukovaly emise CO2, tak uplatňování MiLoGu i na ni by bylo kontraproduktivní. Ještě bych se ale vrátil k debatě v Evropském parlamentu, při níž někteří europoslanci upozorňovali, že právo zaměstnance a zaměstnavatele domluvit si mzdu je hranice, za kterou by určitě žádná členská země chodit neměla. Pro nás je teď asi nejdůležitější, aby naše politická reprezentace chápala zrušení MiLoGu jako zásadní politické téma našeho členství v EU. Do Evropské unie jsme vstupovali s tím, že jsme očekávali rovné podmínky pro všechny. Postup Německa bych však označil sloganem ´Trhy máme, zavíráme´. Když u nás zahraniční firmy budovaly kvůli levnější pracovní síle své montovny a vyvážely k nám své zboží, bylo to v pořádku. V momentě, kdy levnější pracovní sílu využíváme i my na volném trhu služeb, tak se jim to nelíbí.“

„Jakým další tématům jste se na zasedáních věnovali?“

Další důležité téma souvisí s krizí na Ukrajině a sankcemi proti Rusku. V důsledku toho došlo ke zmenšení trhu se silniční dopravou, objem přeprav našich dopravců v těchto destinacích poklesl zhruba o 30 procent. Postiženi byli navíc i dopravci z Ukrajiny, Běloruska či Polska a ti se vrhli na jiné trhy, což situaci našich firem komplikuje. S Ukrajinou a Běloruskem máme sice kontingent povolení a můžeme přepravy regulovat, ale naši členové správně poukazují na to, že k tomu je třeba účinná kontrola, především ze strany celních orgánů. Podle zvýšeného výskytu ukrajinských a běloruských kamionů především na Moravě se naši členové totiž domnívají, že mnoho těchto přeprav je ilegálních. Jednali jsme s Celní správnou ČR a podařilo se dojednat, že celníci kontrolují povolení při všech projednáváních na celních úřadech a mají již velmi zajímavé výsledky. Potřebovali bychom ještě, aby povinnost kontroly přenesli i na firmy, které mají povolené zjednodušené celní postupy, protože zhruba asi 80 procent odbavení dnes probíhá u nich a ne na celním úřadě. Žádoucí také je, aby zkontrolovaná povolení byla nějak znehodnocena, aby nemohla být použita vícekrát.“

„Jak jste spokojeni se svou loňskou kampaní na získávání nových řidičů?“

„Tato kampaň sama o sobě pochopitelně nic neřeší, jejím cílem bylo hlavně přiblížit tuto problematiku veřejnosti. Přesto se nám již loni podařilo dosáhnout toho, že úřady práce v celé ČR začaly přistupovat k podpoře vzdělávání řidičů mnohem aktivněji a především se sjednotil jejich postup. Zatímco dříve se na silniční dopravu příliš nezaměřovaly, nyní už jsou ochotny přípravu řidičů podporovat. Zaměřujeme se také stále více na střední školy automobilní a s podobným zaměřením a usilujeme o to, žáci z nich vycházeli s řidičským oprávněním skupiny C, v ideálním případě i s profesním průkazem. Snažíme se také o zavádění kurzů pro ty, kteří nemají s touto problematikou přímou zkušenost a rádi bychom, aby v očích veřejnosti byla profese řidiče mnohem atraktivnější než doposud. Přitom když jsme na našich zasedáních předávali ocenění řidičům, kteří ujeli milion kilometrů bez nehody (za poslední léta jich byly stovky), tak jsem si uvědomoval, že před nimi musíme smeknout a je třeba si vážit každého, kdo dokáže tuto náročnou práci vykonávat spolehlivě delší dobu.“

„Bavili jsme se zatím víc o kamionové dopravě. Co aktuálního byste zmínil z autobusové dopravy?“

„Na zasedáních byla patrná nespokojenost autobusových dopravců, kteří zajišťuji obslužnost v ČR, s tím, jakým způsobem jsou nastavovány podmínky ve výběrových řízeních ze strany krajů nebo organizátorů dopravy. Hlavní problém spočívá v extrémním tlaku na cenu. Nezohledňuje se ani dopad jízdních řádů na provoz dopravní firmy, což má velmi negativní dopad na práci řidičů, včetně jejich pracovní doby a finančního ohodnocení.“

„Vedle MiLoGu je dnes asi nejaktuálnějším tématem problematika elektronického mýtného v ČR…“

„K mýtnému systému jsme v minulosti měli řadu připomínek a podařilo se nám dosáhnout mnoha zlepšení, ať již to bylo třeba zavedení množstevních slev či spuštění portálu pro doplácení nedoplatků. Naše základní stanovisko se nemění. Když se mýtné platit musí, tak je třeba zajistit, aby sloužilo především fiskálnímu účelu, vybrané prostředky se vracely zpět do silnic a nekončily v kapse provozovatele systému. Tvrdíme, že je nesmyslné rozšiřovat mýtné i na silnice II. a III. třídy, protože nevěříme v regulační funkci mýta v českých podmínkách, kde neexistují jízdní alternativy. A pokud už někdo zpoplatněné úseky objíždí, lze mu to znemožnit jednoduše a s menšími náklady – zákazem vjezdu; v tom naprosto souhlasíme s ministerstvem dopravy.“

Milan Frydryšek

spinner