Doprava a ekologie

Elektrická osobní hromadná doprava má značný potenciál snižování měrných emisí

V Dopravních novinách č. 21/2004 jsem se zabýval odhadem měrné emisní náročnosti čtyř základních druhů nákladní dopravy v České republice v roce 2002. Tentokrát na toto téma volně navazuji.

Odhadovaná měrná emisní náročnost výroby elektřiny v České republice platí i pro elektrickou osobní dopravu. Určitým problémem zůstává spotřeba trakční elektřiny. V elektrické MHD jsem měl k dispozici jen individuální údaje dopravních podniků měst Prahy, Brna a Ostravy (za jejich poskytnutí ještě jednou děkuji) a souhrnné údaje dopravních podniků měst Most, Liberec a Olomouc, která provozují jen tramvaje, a dopravních podniků dalších deseti měst, která provozují jen trolejbusy. Spotřebu tramvají a trolejbusů DP Plzeň jsem dopočítával z ostatních údajů. Zdá se, že se od průměru příliš neliší. Výkony jednotlivých druhů MHD v tisících vozokilometrů, trakční spotřebu jednotlivých druhů elektrické MHD a měrnou spotřebu elektřiny na vozokilometr ukazuje tabulka č. 1.

Ve čtvrtých sloupcích tabulek 2 – 7 byl výpočet proveden na základě rozdělení podle hrubých tunokilometrů, v pátých sloupcích byl proveden na základě dělicího koeficientu 1,5 pro elektrickou osobní dopravu a 1,3 pro motorovou osobní dopravu. V případě nákladní dopravy by se jednalo o násobení uvedenými koeficienty.

Pokud je doporučení citované korekce správné, dále by se významně zvýšila emisní šetrnost železniční dopravy. V nákladní dopravě i při prvním rozdělení zvítězila elektrická železnice. V osobní dopravě se s ohledem na čtyři základní škodliviny, CO2, CO, NOx a VOC, ukázalo jako emisně nejšetrnější metro, následované tramvajemi a trolejbusy. Na čtvrtém místě se umístil z hlediska těchto škodlivin elektrický vlak. Jeho pozice by se však v případě reálnosti druhého rozdělení spotřeby výrazně snížila. V případě emisí SO2 je nejšetrnější individuální automobilová doprava a z hlediska tuhých emisí doprava letecká, která je vůbec neprodukuje.

Možnosti snížení emisí strukturálními změnami v osobní dopravě jsou významné v regionech velkých měst v případě významného posilování elektrické MHD včetně elektrických vlaků. Je to značně efektivní, neboť ve větších městech intenzivní motorová doprava způsobuje kromě jiného zvláště vysoké škody na zdraví lidí.

V osobní dopravě na větší vzdálenosti snižování měrných emisí vlivem změn struktury osobní dopravy není příliš velké. Největší bývá zaznamenáno, pokud se děje na základě přechodu z motorové na elektrickou trakci železniční dopravy, v menším rozsahu a ne u všech škodlivin po přechodu na elektrickou osobní železniční dopravu z motorových druhů dopravy.

Ing. Jan Zeman, CSc.¨

Diskuse pod článkem

Diskuse čtenářů je neredigovaná a nemoderovaná. Redakce nenese odpovědnost za obsah jednotlivých příspěvků ani neručí za skutečnou identitu jejich autorů.

Datum Autor Titulek
24.11.10 11:16 Ivan Levora Re: Elektrická osobní hromadná doprava má značný potenciál snižování měrných emisí
Články o energetické náročnosti jednotlivých druhů dopravy publikuje pan Ing. Zeman, CSc, v různých časopisech již 10 let. Ve všech těchto článcích včetně tohoto se vyskytují závažné dezinformace. Uvedený autor je zřejmě odhodlán za každou cenu protěžovat el. trakci a používá k tomu naprosto zkreslené údaje a chybné metody. U metra naprosto ignoruje vysokou netrakční spotřebu, která je stejně velká jako spotřeba trakční. Další závažné pochybení vzniká v údajích o měrné produkci exhalací, ze kterých lze odvodit, že v průměrném procentním vytěžování autobusů, tramvají a metra se vyskytují ohromné rozdíly, a to až v poměru 1 : 5,1. U autobusů vychází průměrné vytížení na 9 osob (10 % ze jmenovité obsaditelnosti), u tramvají 56 osob (51 % normální obsaditelnosti) a u metra 83 osob (39 % normální obsaditelnosti). Tímto způsobem lze vytvořit minimální energetickou náročnost a minimální zatěžování životního prostředí u jakéhokoliv druhu dopravy, neboť vytěžování dopravních prostředků má zásadní vliv na tyto ukazatele. V oblasti zatěžování životního prostředí zamlčuje u el. trakce produkci pevných odpadů z uhelných elektráren a produkci radioaktivních odpadů z jaderných elektráren. Příslušné tabulky nejsou v internetové verzi článku uvedeny, ale v originálu článku uvedeny jsou. Energetická náročnost a zatěžování životního prostředí jednotlivými druhy dopravy jsou ve skutečnosti docela jiné, než je uvedeno v pracích pana Ing. Zemana. Nejlepších výsledků dosahují v osobní dopravě právě jím zavrhované autobusy (zejména autobusy na zemní plyn), nejhorších pak jím protěžovaná městská el. trakce. Podrobnější vysvětlení uvedených dezinformací přesahuje možnosti tohoto diskusního příspěvku. Vypracoval jsem proto podrobný rozbor této situace a umístil na internet do blogu o dezinformacích. Zájemci si mohou tento blog přečíst na adrese: http://dezinformace.blog.cz/ Možnosti snižování spotřeby energie u vozidel městské el. trakce zde skutečně jsou, ale jejich využití umožní spíše jen vyrovnat dosud podstatně vyšší energetickou náročnost těchto vozidel na úroveň autobusů. Snížení spotřeby energie u vozidel městské el. trakce umožňují hlavně nové trakční výzbroje využívající pulsní regulaci a rekuperaci, a to až na 50 % oproti vozidlům s odporovou regulací. Vývoj autobusů ovšem také neustal a u nových hybridních autobusů lze rovněž očekávat snížení spotřeby energie. Ivan Levora
21. května 2012 17:09
Dopravní noviny
vydává České dopravní vydavatelství, s.r.o.
Písecká 1967/5, 130 00 Praha 3.
tel. +420 222 723 881, fax +420 222 729 228
e-mail: redakce@dnoviny.cz, inzerce@dnoviny.cz, predplatne@dnoviny.cz
Copyright © 2004 - 2012
České dopravní vydavatelství, s.r.o.
Vyrobil Tajfun Digital
RSS kanál