31. března 2019, Jiří Kladiva
Ve světle změny prezidentství v Radě EU pohlédneme na její aktuální dopravní agendu letošního roku a také na kritiku nedodržování právních předpisů členskými státy. Od 1. ledna do 30. června Rumunsko poprvé vykonává prezidentství Rady Evropské unie – v rámci šestiměsíční rotace. Půjde o zajímavé, ale i náročné období značené brexitem, evropskými parlamentními volbami, ustavením víceletého finančního rámce pro období let 2021 až 2027 a prvním Evropským summitem po brexitu, jenž bude klíčový pro stanovení pracovního programu Komise pro evropské volby, jakož i pro strategickou agendu lídrů EU na příštích pět let.
Rumunsko považuje udržitelnou mobilitu za nástroj hospodářského růstu a konkurenční schopnosti. Hodlá proto založit priority své dopravní politiky na propojitelnosti, bezpečnosti, konkurenceschopnosti, digitalizaci, dekarbonizaci a multimodalitě. Jako země ještě rozvíjející svou dopravní infrastrukturu bude Rumunsko pokračovat v zajišťování dostatečných fondů pro tento účel v příštím dlouhodobém rozpočtu EU. Zahrnuje to pokračující vyjednávání o novém pojetí fondu Connecting Europe Facility, jakož i o formu financování pro alternativní palivovou infrastrukturu včetně nabíjecích bodů pro elektrická vozidla.
Pokud jde o silniční dopravu, bude se Bukurešť snažit o pokrok v tématech zabývajících se činností operátorů v silniční dopravě, přístupem na trh silniční dopravy, pracovním přidělováním řidičů a sociální legislativou. Nicméně s ohledem na nadcházející volby v Evropském parlamentu je nepravděpodobné, že třístranná zasedání odstartují pod rumunským prezidentstvím, spíš proběhnou pod prezidentstvím finským. Rumunské prezidentství bude rovněž usilovat o to, aby dalo nový tón debatě o směrnici o eurovinětě, kterou jeho předchůdce Rakousko nepovažovalo za svou prioritu.
V námořní dopravě se Rumunsko zaměří přednostně na vnitrozemské vodní cesty v návaznosti na závěry Rady připravené jeho předchůdcem a aplikaci akčního plánu Komise NAIADES II. Od loňského 1. listopadu do 30. října letošního roku Rumunsko rovněž předsedá Strategii EU pro dunajský region, jenž plánuje revitalizaci klíčového tuzemského dopravního regionu. Dále bude Bukurešť chtít pokročit v legislativě týkající se Evropského námořního „jednotného okna“ (single window), též při dosažení lepší koordinace s IMO a usnadnění námořních dopravních témat vztažených k brexitu. Ve snaze podpořit multimodalitu a přicházející prezidentství se bude zabývat směrnicí o kombinované dopravě a předpisem o elektronických informacích v nákladní dopravě.
V rámci priorit v politice klimatu bude Rumunsko potřebovat završit různá legislativní témata o dekarbonizaci dopravy, jako je předpis o cílovém snižování emisí CO2 u nových těžkých nákladních vozidel – také při současném definování dlouhodobé klimatické politiky EU. Za tím účelem bude prezidentství potřebovat zjednodušit diskuse v Radě o novém návrhu strategie snižování emise skleníkových plynů, která byla aktuální v komisi na konci loňského roku.
Nyní několik slov o Evropské komisi z přísné stránky – o porušování právních předpisů a krocích vůči členským zemím. Komise řadě z nich zaslala elegantní, tak zvaná odůvodněná stanoviska, která se však mají chápat jako vytýkací dopisy se soudními následky. Tak ve vnitrozemské plavbě komise žádala Belgii, aby zajistila soulad s pravidly EU pro pronájem plavidel a tvorbu cen, podle kterých se smlouvy mezi stranami volně uzavírají a ceny se volně dojednávají.
V silniční dopravě je na tapetě Kypr: od něj se požaduje aktualizace propojení vnitrostátního elektronického rejstříku s novou verzí systému Tachonet. S příchodem dokonalejších verzí Tachonetu bylo třeba, aby členské státy svoje systémy upravily do 2. března 2018. Dále Irsko a Polsko nepodaly zprávy o výměně informací a dopravních deliktech. Polska se týká i další výzva, totiž aby plně vyhovělo právním předpisům pro přístup na mezinárodní trh autobusové dopravy.
V železniční dopravě došlo k největšímu počtu výtek. Především Francie byla vyzvána, aby do národní legislativy zavedla pravidla EU o přístupu k železniční infrastruktuře. Maďarsko bylo zase vyzváno, aby předložilo plány technických požadavků na přístupnost, provoz a řízení dopravy v železničním systému. Termín pro předložení byl 1. červenec 2017. A konečně v případě Španělska bylo konstatováno, že tamní bezpečnostní postupy nesplňují požadavky unijních právních předpisů v oblasti železnice. Pokud jde o přepravy nebezpečných věcí, byla vyzvána Velká Británie, aby přijala pravidla EU o jejich pozemní přepravě. Jde v plném rozsahu o vyhovění právu EU v této oblasti.
Jiří Kladiva
