20. srpna 2019, Jiří Kladiva
Červenec přinesl změnu předsednictví v Radě Evropské unie a do jejího čela nastoupilo na dobu šesti měsíců Finsko. Nejenže ve stejné době probíhá složitá politická hra v personálních změnách ve významných funkcích Evropské unie, ale i samo Finsko má v důsledku nedávných parlamentních voleb zcela novou vládu. Svou předsednickou funkci vzalo odpovědně a vyhlásilo pro své období řadu priorit – včetně dopravy. Podíváme se na ně trochu podrobněji.
V čele předsednické dopravní agendy stojí digitalizace a udržitelnost a těžiště je ve čtyřech hlavních prioritách: bezpečné automatizaci, digitálních dopravních službách, klimatu a udržitelnosti v dopravě a také datové ekonomice. Jednou z klíčových finských priorit je pokračování práce na směrnici o eurovinětě. Finské předsednictví bude tlačit na další pokrok s tímto návrhem, i když se počítá, že diskuse budou složité. Zpráva o stavu prací a nedávný kompromis rumunského předsednictví se budou projednávat v září. Ačkoliv další technický pokrok je nezbytný, Finsko považuje za žádoucí dopracovat se brzy k pozici, jež může být podporována většinou členských států. Celkový přístup Rady EU je očekáván na prosincovém zasedání rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku.
Pokud jde o trh a sociální aspekty ve smyslu 1. balíku mobility, rolí finského předsednictví bude připravit radu na tzv. trialog a odstartovat jednání s Evropským parlamentem (EP) a Komisí. Nyní se čeká, zda nově zvolený dopravní výbor EP bude schopen naplnit svůj mandát pro vstup do trialogu.
Jelikož nebudou na stole konkrétní legislativní témata o námořní politice, předsednictví se má zaměřit na diskuse v námořní pracovní skupině a na dosažení lepší koordinace s vládní Mezinárodní námořní organizací IMO, jež je součástí OSN. Předpokládaná debata členských států EU bude založena na tématech kolem klimatu v námořní dopravě a dále na automatizaci a digitalizaci v tomto sektoru. Je tu naděje na naplnění programu nové Komise EU a přípravu cesty pro následující chorvatské předsednictví, jež má přijít s obsáhlejším námořním programem.
S ohledem na to, že digitalizace a datová ekonomika jsou pro Finsko vysokými prioritami, předsednictví hodlá zorganizovat konferenci na vysoké úrovni o datové ekonomice (25. listopadu) a Digitální dopravní dny (7. až 9. října) – ve spolupráci s Komisí EU. Pokud jde o datovou ekonomiku, snahou je otevřít politickou diskusi na toto téma mezi členskými státy, aby se ozřejmilo, v čem je zapotřebí se dostat v diskusích dále.
V oblasti elektronických informací o nákladní dopravě hodlají Finové odstartovat co nejdříve trialog s EP a komisí. Jelikož spolupracující legislativci zde nezaujímají konfrontační postavení, trialog bude moci odstartovat již v září. A předsednictví počítá s tím, že dohody mezi institucemi bude možné dosáhnout v prosinci.
Potud k finským prioritám do konce letošního roku. Jak vidíme, nedostalo v nich na letectví; pohlédněme proto na čerstvé vyjádření evropské komisařky pro dopravu Violety Bulcové v této věci v bruselském Parlamentním magazínu. Komentuje pokrok, jehož bylo dosaženo v letecké strategii EU od roku 2015, kdy byl položen významný základ pro budoucí úspěch. Vedle novelizace právního rámce pro regulaci letecké bezpečnosti a nových pravidel pro vytváření úrovně hracího hřiště aerolinkám z EU v konkurenci s dopravci mimo unii komise dělá pokrok v jednáních o leteckých dohodách s třetími zeměmi.
Komisařka zdůrazňuje, že na národních úrovních jsou zapotřebí větší investice do infrastruktury a že komise průběžně zkoumá, jak formulovat letištní poplatky, přidělování letových poloh a uplatňovat širší interní tržní pravidla pro efektivnější rozšiřování kapacit, konkurence a propojitelnosti. V případě leteckých emisí uvádí, že emise CO2 z létání jsou nyní dvojnásobné proti úrovni roku 1990. Komise bude pokračovat v boji proti změnám klimatu zejména uplatňováním schématu redukce emisí v mezinárodním letectví (CORSIA). Nedávná zpráva o leteckém prostředí uvádí některá dílčí zlepšení, například v hluku a spotřebě paliva. Nicméně celkový letecký negativní dopad na klima, hluk a kvalitu vzduchu pokračuje v nárůstu současně se zvyšováním objemů letecké přepravy. Pokud jde o rostoucí poptávku po environmentální dani, Violeta Bulcová uvádí: „Bude na nastupující komisi, aby rozhodla, zda je či není zdanění tou správnou cestou k omezování letecké stopy na životním prostředí. Osobně jen doporučuji, abychom upírali zrak na cíl – čistší letectví – a současně bez předsudků hledali cesty, jak toho dosáhnout.“
Jiří Kladiva
