​Brexit a Evropská unie

Těžko nalézt pro začátek roku aktuálnější a také problémovější dopravní téma než brexit – záležitost vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (UK) z Evropské unie k 29. březnu. Připomeňme, že v minulém čtvrtletí potvrdil mimořádný summit 27 šéfů vlád zemí EU v Bruselu text dohody, kterou se má odchod UK řídit. Byla také schválena politická deklarace, která obsahuje představu obou stran o budoucí spolupráci v celé řadě oblastí včetně ekonomiky. Jednání o šestisetstránkovém dokumentu probíhala rok a půl. Musí je schválit britský parlament, Evropský parlament a členské státy. A kamenem úrazu se zatím jevila nemožnost dohody v rámci britské instituce. Jakkoli se po určitou dobu zdálo být vystoupení UK bez dosažené dohody („tvrdý brexit“) spíše teoretickou a spekulativní možností, s neúprosně ubíhajícími dny do konce března se stával alternativou stále reálnější a z řady hledisek praktické dopravy i hrozivější. Britové mají jednat v parlamentu v druhé polovině ledna a výsledek je nejasný. Tvrdá varianta přitom vůbec není vyloučena. I kdyby k ní nakonec nedošlo, poukazujeme na šíři problémů, které vyvolala, i jako poučení pro eventuální podobné případy v budoucnu.

V dnešních řádcích stručně pohlédneme na kroky EU a také na situaci dopravních zákazníků a pochopitelně i dopravců samých. Těsně před koncem minulého roku (19. prosince) vydala Evropská komise EU prohlášení o tzv. kontingentních opatřeních pro tvrdý brexit. V tomto balíku jde o 14 návrhů přijatých ve snaze zamezit největším škodám, jež by vznikly z daného scénáře. Pro leteckou dopravu byla přijata dvě základní opatření s cílem vyhnout se plnému přerušení letecké přepravy mezi EU a UK. Jednak jde o návrh předpisu k zajištění dočasných (12 měsíců) leteckých služeb v této relaci a návrh na dočasné rozšíření (9 měsíců) platnosti různých licencí letecké bezpečnosti. Mimo jiné se uvádí, že britské aerolinky nemají povolení dodávat nové trasy ani zvyšovat frekvenci na linkách v současnosti provozovaných. V případě silniční dopravy jde o návrh společných pravidel k zajištění dočasné základní propojitelnosti v dopravě zboží mezi EU a UK. To umožní dopravcům z UK dočasně (9 měsíců) přepravovat zboží do EU za předpokladu, že UK poskytne stejná práva dopravcům z EU při zajištění podmínek férové konkurence. Komise rovněž vyzvala Evropský parlament a Radu EU, aby přijaly navržené legislativní kroky urychleně tak, aby se zajistilo, že vstoupí v platnost od 30. března 2019.

A jak reagují na situaci dopravní zákazníci? Na svém plenárním zasedání Evropská rada odesílatelů ESC před Vánocemi 2018 konstatovala, že tu je poslední šance, jak zabránit v rámci brexitu chaosu. Okamžik, kdy UK opustí unii, je před námi za méně než za 100 dní. Dodnes však není jasný obraz, jak budou všechny dotyčné strany konat po 29. březnu. Členové ESC uvádějí, že jde o zcela nepřijatelnou situaci. Jakožto výrobci a obchodníci předvídají hlavní dopad na dodavatelské řetězce mezi EU 27 a Spojeným královstvím. Odesílatelé nemohou zaručit zákazníkům v případě tvrdého scénáře včasné dodání zboží za dobrých podmínek. Takový scénář dopadne záporně na uspokojování potřeb obyvatel obou stran. Například léky a potraviny se vyměňují mezi dotyčnými evropskými regiony ve velkých množstvích. I když mnoho podniků již hodně investovalo do zabránění chaosu, realizované přípravy nikdy nemohou zabránit značným narušením obchodu. Kapacita skladů zboží v UK již je plně využita a je takřka nemožné najímat další skladové prostory pro nouzové zásoby. Současně jsou kapacity poskytovatelů logistických služeb na období kolem brexitu již také plně zadány. Jediné řešení spatřují odesílatelé v řádném vstupu do přechodového období, jež by umožnilo vládám a podnikům volný pohyb zboží a služeb a finalizovalo jejich přípravy alespoň do prosince 2020. Lze doufat, že EU 27 a UK budou v mezidobě schopny vyjednat dohodu o maximálně volném pohybu zboží a služeb.

Případné nové situaci v silniční nákladní dopravě v relaci EU – UK byla v poslední době věnována řada rozborů a komentářů. Zmíním jen stručně německého autodopravce H. Kottmeyera, současně též představitele zemského svazu silniční nákladní dopravy v Severním Porýní-Vestfálsku. Jeho podnik je specialistou na dopravu do Velké Británie a situaci vidí takto: „Když dojde k neorganizovanému brexitu, vznikne chaos.“ Počítá s tím, že Británie nejdříve ponechá, aby se doprava do ní nějak jednoduše proplétala a neohrozilo se zásobování země. Protože pro proclívání prostě není místo. Podle propočtů hrozí 27kilometrové fronty vozidel, pokud bude celní kontrola trvat dvě minuty. V dnešní době přejíždí denně hranici kolem 10 000 nákladních vozidel. „Jenom stále doufám, že se přece jen prosadí zdravý rozum a že k dealu dojde. Jak vyplývá z ujištění spolkového ministerstva financí, v Německu mají být jinak státní orgány na brexit dobře připraveny; platí to také pro stále více pravděpodobný případ, že půjde o tvrdý brexit. Tak například spolková celní správa vytvořila možnost 900 pracovních míst navíc pro případ, že britský výstup z EU neproběhne na smluvní bázi, aby tak v celním režimu nedošlo k žádným úzkým místům. Rovněž se uvažuje o vytvoření zvláštní zásahové skupiny, která by rychle řešila nečekané komplikace v dopravě zboží. Prezidentka generálního celního ředitelství Colette Hercherová řekla: „Pro nás jako celní instituci nepředstavuje výstup Británie z EU obsahově nic nového. Vzato celně technicky půjde o další třetí zemi.“ Připomíná však, že na scénář brexitu musí být připraveny také podniky. Nesmějí se stát v procesu černou skříňkou a hospodářské orgány jim mají poskytnout potřebnou pomoc.

Jiří Kladiva