opravci i poskytovatelé logistických služeb výrazně pociťují
důsledky současné neradostné hospodářské situace a kritizují vládu, že
nepřijala dostatečná preventivní opatření. „Na přicházející dopady
finanční a ekonomické krize jsme státní orgány upozorňovali již od
loňského září,“ uvedl prezident Svazu dopravy ČR a první viceprezident
Svazu průmyslu a dopravy Ing. Jaroslav Hanák na březnové valné hromadě
Svazu dopravy v Praze. S prezidentem organizace, která v České republice
sdružuje 124 podniků dopravního a logistického zaměření, jsme minulý
týden hovořili o tom, jak současnou situaci v dopravním oboru
hodnotí.
„S jakými problémy členské podniky zápasí?“
„Dopravci i speditéři dnes zažívají těžké časy. Přitom ještě
v prvním čtvrtletí loňského roku měli – s výjimkou vodní
dopravy – velmi dobré výsledky, stejně jako v uplynulých sed-
mi růstových letech. Současný propad ekonomiky se projevil zejména
v automobilovém průmyslu, ale i v řadě dalších oborů, což výrazně
snížilo zakázky dopravcům i speditérům a logistickým firmám. Už
v loňském roce jsme upozorňovali vládu na přicházející nebezpečí, ale
námi navrhovaná opatření začala být projednávána příliš pozdě.
A dnes, po pádu vlády, se situace ještě více komplikuje. Kromě
mimořádné ostudy a poškození prestiže této země ve chvíli, kdy
předsedá Evropské unii, se už budou odehrávat pouze nedů-stojné
politické šarvátky. Důležitá daňová či jiná opatření protikrizová
zůstanou stranou nebo se stanou předmětem politických bojů.“
„Co navrhuje Svaz dopravy? Jak by podle něj bylo třeba krizi
čelit?“
„Především je třeba obnovit funkčnost bankovního trhu, neboť
podnikatelům kvůli neodůvodněnému zdražování úvěrů nebo omezenému
půjčování v návaznosti na pokles obratu chybějí peníze. Dále je třeba
zavést zrychlené odpisy a snížit sazby sociálního pojištění. Cash flow
firem by také podpořilo zrychlení vratek DPH. Mezi další opatření, která
pokládá Svaz dopravy za důležitá, patří například státní veřejné
zakázky, které by se týkaly rozvoje dopravní infrastruktury, či podpora
vzdělávání zaměstnanců z veřejných prostředků. Důležitá a
mimořádně přínosná mohou být opatření ze dvou programů ministerstva
práce a sociálních věcí z druhé poloviny března, která šetří firmám
peníze a nenutí je zbytečně propouštět vysoce kvalifikované
zaměstnance – vždyť za pár měsíců je možná budou potřebovat.
Nakonec ovšem pro všechny podnikatele platí to, že každý si musí
především pomoci sám. Kdo už dříve provedl potřebná
restrukturalizač-ní, nákladová, personální a další opat-
ření, má šanci tuto krizi přežít, a dokonce z ní vyjít
posílen.“
„Svaz dopravy také dlouhodobě kritizuje současnou podobu zákoníku
práce…“
„Ano, za jednu z nejdůležitějších věcí pokládáme to, aby byl
zákoník práce změněn a umožňoval mnohem flexibilnější pohyb pracovní
síly. Současná podoba právních předpisů potřebnou flexibilitu podle
našeho názoru neumožňuje. Z navrhovaných opatření by přece ani odborům
nemusely vadit úpravy v oblasti výpovědních lhůt, prodloužení
zkušebních dob či zvýšení počtu hodin práce na dohody. Uvidíme, ale
současná politická situace této normě přát asi nebude…“
„Jaké další úkoly stojí před dopravním oborem v České
republice?“
„V posledních dvou letech jsme mohli konečně vidět nárůst
prostředků na budování dopravní infrastruktury. Těch zhruba 90 milionů
Kč ročně je samozřejmě v silniční i železniční síti vidět.
Určitý optimismus v této věci ovšem bohužel má své hranice, za nimiž
se nachází nedostatečná údržba silnic nižších tříd i špatný stav
silničních a železničních mostů. Navíc škodnou, která brzdí možnost
rychlejší výstavby či přípravy nových projektů, jsou tzv. zelené či
jiné ini-ciativy, které z principu brzdí řadu akcí. Kvůli tomu, že padla
vláda, nyní ani nebude možná spolupráce v poslanecké sněmovně. Nadto
poslanci nemají šanci projednávat či přijímat taková racionální
opatření, jako je třeba tzv. zákon o liniových stavbách.
Úplnou tragédii v České republice ovšem zažívá vodní doprava, pro
niž se zejména kvůli obstrukcím ekologických aktivistů dosud nevybudovaly
klíčové infrastrukturní prvky. Jezy na Labi by přitom zásadním způsobem
zlepšily splavnost řeky směrem do Německa.
Před dopravou v České republice tak dnes i bez krize stojí obrovské
množství závažných problémů.“
„Rozvoj dopravní infrastruktury je finančně náročný. Kde by měly
veřejné zdroje získávat peníze?“
„Musíme počítat s tím, že po letech 2010 až 2013 bude šance na
získání větších objemů peněz z prostředků Evropské unie mizivá. Až
krize alespoň částečně pomine, bude nutné hledat pro dopravní
infrastrukturu finance prodejem velkých státních podniků – ČSA,
Letiště Praha, České pošty – a privatizací železnice.
Za jednu z klíčových možností pro rozvoj dopravní a logistické
infrastruktury ovšem pokládám PPP projekty. A v této souvislosti se
bohužel musím ptát: Kdy konečně získáme takovou politickou reprezentaci,
která by našla ke skutečnému zahájení PPP projektů odvahu?“
„Jaký je váš pohled na současnou situaci ve veřejné dopravě?“
„Je nutno poctivě říci, že zcela zásadní změny politické
reprezentace ve všech krajích systémem veřejné dopravy nijak neotřásly.
Veřejná doprava jede ve všech třech klíčových systémech – MHD,
příměstská autobusová a železniční osobní doprava – svým
tradičním vývojem. A co je pozitivní – zůstaly zachovány programy
obnovy vozového parku v těch-
to systémech, přestože došlo ke krácení prostředků.
Jsou tu pouze dva problémy. První – a ten je neustálý – je
nedostatek finančních prostředků pro větší kvalitu a solidnost vztahů
zadavatele a dopravce. Tento problém je v současnosti snad nejvíce
viditelný v oblasti železniční osobní dopravy, kde chybí kolem tří
miliard Kč. Vše spočívá v solidnosti jednání a precizním prokázání
oprávněnosti požadavků.
Druhý problém je legislativní a týká se přípravy zákona
o veřejných službách v přepravě osob. Objektivně dobře je to, že
tento zákon nyní postoupil do druhého kola připomínkového řízení.
Složitější je to, že na ministerstvu dopravy stále probíhají
personální změny, které nyní této normě moc nepomohou. Ale odpovědnost
za zásadní změny je na ministru Petru Bendlovi a jeho náměstcích, kteří
na to mají legitimní právo.
Nás nejvíce zajímá budoucí znění tohoto klíčového zákona. Chceme
především, aby obsahoval jasná finanční pravidla včetně přiměřeného
zisku pro dopravce, jak stanovují evropské předpisy, které musíme přijmout
od 3. prosince letošního roku. V zákoně bude třeba stanovit jasné
standardy technické, technologické, odbavovací a další, a to v zájmu
dalšího zkvalitnění veřejné dopravy. Především má zákon poprvé
v naší historii najít právní deklaraci postavení a fungování
integrovaných dopravních systémů, které zatím naše zákony neznají.
Doufejme, že současná politická situace v poslanecké sněmovně
neudělá i z tohoto zákona politickou kauzu. Vzhledem k brzkému
rozpuštění poslanecké sněmovny se však riziko nepřijetí tohoto pro nás
zásadního zákona i tak neustále zvyšuje.“
