Stavitelé a provozovatelé logistických i dalších průmyslových
objektů se budou muset podřídit novým podmínkám v oblasti požární
ochrany. Od 1. července totiž nabude platnosti vyhláška ministerstva vnitra
č. 23, vydaná na základě zmocnění uvedeného v ustanovení § 24 odst.
3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, která stanoví technické
podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání
staveb.
Nová vyhláška je zaměřena především na požární bezpečnost
novostaveb, ale zabývá se i vlastním užíváním staveb. Podmínky v tomto
ustanovení musí být splněny nejpozději do šesti měsíců od účinnosti
vyhlášky, tedy do 1. ledna příštího roku.
Podle společnosti GrECo International, poradenství pro riziko a
pojištění, stát ovšem touto vyhláškou určuje povinnost dodržovat pouze
„minimální“ požadavky. „Především pojišťovny mají značný zájem
o zvýšení bezpečnosti objektů. Různými doporučeními a sazbami
pojistného se snaží pozitivně ovlivňovat bezpečnost u klien-tů,“
uvedla na začátku června RNDr. Alena Bartoňová, jednatelka společnosti.
„Ideální situace nastává, když se jednání s potenciálními
pojistiteli zahájí již ve fázi přípravy nebo projektování stavby.
Pojišťovna má tak možnost seznámit se s možným rizikem skrývajícím se
za zdmi stavby a navrhnout nejvhodnější opatření, která mají ve svém
výsledku snížit pravděpodobnost vzniku možné škody požárem a zároveň
i cenu pojistného. Dodatečné úpravy jsou velmi nákladné nebo dokonce
v některých případech prakticky nemožné,“ dodala.
Správně zvolit technické řešení
GrECo International podle slov své jednatelky doporučuje například
vhodně zvolit rozdělení skladovacího prostoru i dalších částí
logistického centra do požárních úseků a používat nehořlavou tepelnou
izolaci (minerální nebo skelnou vlnu). Součástí výbavy centra by mělo
být vhodné stabilní hasicí zařízení s odpovídající zásobou hasiva
(v případě stabilního sprinklerového zařízení hlavice ESFR,
meziregálové rozvody a podobně), zařízení pro odvětrávání tepla a
kouře při požáru (ZOKT), elektrická požární signalizace (ovládající
ZOKT, požární uzávěry, požární klapky ve vzduchotechnice a samotnou
vzduchotechniku) a další systémy.
Důležité je rovněž to, aby se jednotlivá požárně-bezpečnostní
zařízení vzájemně negativně neovlivňovala. To by měl správně zhodnotit
projektant v požárně-bezpečnostním řešení stavby, které je nedílnou
součástí její dokumentace. S ohledem na podmínky využití stavby a
jejího umístění se lze setkat i s dalšími četnými doporučeními,
která již ovšem závisí na konkrétním projektu a jeho specifikách.
Soudobé stavební technologie poskytují rozmanité možnosti a současná
rychlost realizace průmyslových staveb by byla dříve pro řemeslníky
nepředstavitelná, uvedla dále GrECo International. Dnes se běžně
používají například rychle tuhnoucí betony, lehká montovaná (a zpravidla
požárně nechráněná) ocelová konstrukce, sendvičové opláštění a
střešní pláště atd. „Často se stává, že snaha investora o co
nejnižší náklady spojené se stavbou je kompenzována nižší bezpečností
takovéhoto objektu. Případný požár má potom pro budoucího vlastníka
budovy nejen finanční následky, ale celkové škody mohou být nedozírné a
někdy mohou vést až k úplné likvidaci společnosti,“ zdůraznila RNDr.
Alena Bartoňová.
u u u u u
GrECo International, poradenství pro riziko a pojištění, s. r. o., je
dceřinou společností společnosti GrECo International Holding AG., která
byla založena v roce 1925 v Rakousku. Vedle Rakouska a České republiky
působí rovněž v Maďarsku, na Slovensku a ve Slovinsku. Se svými více
než 430 zaměstnanci v téměř čtyřiceti kancelářích je společnost
GrECo International jedním z vedoucích pojišťovacích makléřů ve
střední a východní Evropě. V rámci partnerské sítě EOS RISQ je činná
nejen v Evropě, ale i v řadě dalších zemí po celém světě.
(pat)
www.greco.cz
