Letos se výrazně zvýšil počet střetů železničních a silničních
vozidel na železničních přejezdech. Do konce července se jich událo celkem
158, o 31 více než ve stejném období loňského roku. „Příčinou
drtivé většiny těchto nehod je nedisciplinovanost účastníků silničního
provozu,“ říká generální inspektor Drážní inspekce České republiky
Roman Šigut.
„V polovině července skončilo policejní vyšetřování
dva roky staré tragické srážky vlaku a mostní konstrukce ve Studénce.
Policie oznámila, že za nehodu mohou stavební firmy. Jaké jsou výsledky
šetření Drážní inspekce?“
„Policie uzavřela vyšetřování mimo jiné i na základě našich
poznatků. My jsme závěrečnou zprávu dokončili koncem května a stanovili
jsme dvě příčiny vzniku této závažné nehody. Její bezprostřední
příčinou bylo narušení průjezdného průřezu staničních kolejí
zřícenou mostní konstrukcí. Zásadní příčinou pak bylo nestanovení
účinných podmínek při stavebním řízení, které by eliminovaly
bezpečnostní rizika.“
„Znamená to, že selhal Drážní úřad, jak se objevilo
v tisku?“
„Museli jsme konstatovat, že podmínky, které byly stanoveny při
stavebním řízení, kde, zjednodušeně řečeno, dráhu zastupoval Drážní
úřad jako speciální stavební úřad a zároveň národní bezpečnostní
orgán pro oblast drah a drážní dopravy, nebyly účinné. Pokud by byly
dostatečně účinné, nemohlo by k této tragické nehodě dojít.“
„Bývá zvykem, že pokud se stane nějaká podobná událost,
plyne z ní nějaké bezpečnostní opatření. Jaké vyplývá
z této?“
„Samozřejmě většinou po každé takovéto nehodě vydáváme takzvané
bezpečnostního doporučení. Úkolem Drážní inspekce je totiž při
šetření vytěžit maximum informací o zajištění bezpečnosti a vyvodit
z nich ponaučení. Tyto informace a ponaučení jsou draze vykou-peny, často
i lidskými životy, zmařenými právě při nehodách.
V tomto případě jsme se zaměřili zejména na Drážní úřad, který
má nezastupitelnou roli při stavebním řízení u staveb v obvodu a
ochranném pásmu dráhy. Jako jediná instituce může hájit zájmy
provozovatelů drah, dopravců, ale i cestujících. Právě proto chceme, aby
Drážní úřad vydával souhlas se stavbou pouze na základě analýzy rizik a
za podmínek z ní vyplývajících.“
„Drážní úřad pak může stanovit, aby na daném místě
byla třeba pomalá jízda?“
„Ano, i to může být ta účinná podmínka vyplývající z analýzy
rizik. Může to být ale i dohled autorizovaného inspektora s přímým
spojením na osobu řídící drážní dopravy, která by v případě
hrozícího nebezpečí zastavila provoz, nebo to může být dokonce podmínka
úplného zastavení provozu.“
„V letošním roce poměrně výrazně roste počet nehod na
železničních přejezdech. Čím si to vysvětlujete?“
„Začalo to už na začátku roku a je to dlouhodobý trend. Spíše je to
však odraz celkové situace v silničním provozu. Mezi nejzásadnější
příčiny patří nedisciplinovanost účast-níků silničního provozu, ať
už to jsou řidiči nebo chodci či cyklisté. Nejvíce porušují zákaz
přejíždění přejezdu v době, kdy blikají červená světla, a myslí si,
že to ještě stihnou. Jeden to třeba zvládne, druhý ještě také, ale
třetí už ne.“
„Jak je to se zaviněním těchto střetů? Většinou to
bývá vina účastníka silničního provozu, ale může za některé střety
také železnice?“
„V drtivé většině leží odpovědnost za vznik nehod na přejezdech
mimo železnici. Problémem jsou přejezdy zabezpečené pouze výstražnými
kříži. A tam opravdu jsou případy, kde byly zjištěny nedostatečné
rozhledové poměry v příčinné souvislosti se vznikem nehody. V takovém
případě má odpovědnost za nehodu i provozovatel dráhy.“
„Zaregistrovali jste letos při vyšetřování střetu
silničního a železničního vozidla na železničním přejezdu špatné
fungování zabezpečovacího zařízení?“
„Letos nikoli, ale z minulých let si vybavuji například nehodu
z Prahy-Hlubočep, kdy strojvedoucí projel návěstidlo, které mu zakazovalo
jízdu a na které zároveň bylo vázáno spuštění přejezdového
zabezpečovacího zařízení. Ale ani v tomto případě neselhala technika,
nýbrž člověk.“
„Jak se vůbec mění zabezpečení železničních
přejezdů?“
„Přibývá přejezdů se závorami, což kvitujeme, protože
z dlouhodobého hlediska se závory jeví jako nejbezpečnější druh
zabezpečení železničních přejezdů. Samozřejmě ještě lepší by bylo
mimoúrovňové křížení železnice a dráhy, tady ale narážíme na
omezené finanční prostředky.“
„Před dvěma roky jste spustili kampaň, jak se mají nejen
řidiči motorových vozidel chovat v blízkosti železnice. Od té doby se
situace stále zhoršuje. Spolupracujete s Policií ČR na represivních
opatřeních?“
„Opatření musíme rozdělit na dvě části. Na jedné straně je
výchova, na druhé represe. Z vlastních poznatků víme, že ne všechny
autoškoly se věnují problematice správného chování na železničních
přejezdech a v jejich blízkosti tak, jak by bylo záhodno. Proto jsme
připravili výukový film, který jsme všem autoškolám poskytli. Pokud jde
o represi, spolupracujeme s Policií ČR, která rozšiřuje bezpečnostní
akce zaměřené na chování účastníků silničního provozu v těsné
blízkosti železničního přejezdu a na něm. Je to však otázka kapacit.
Velmi nás ovšem trápí další kategorie mimořádných událostí, a sice
střety vlaků s osobami. V letošním roce došlo k výraznému nárůstu
počtu těchto nehod a opět byly většinou způsobeny nekázní osob, které
se pohybují v blízkosti železnice. I k tomu jsme proto připravili
preventivní film, který je k dispozici na webu Drážní inspekce.“
„Jak se letos vyvíjí počet nehod přímo na železnici, tedy
například srážek drážních vozidel?“
„Vývoj srážek drážních vozidel v letošním roce se nikterak
neodlišuje od předchozích let. Za prvních sedm měsíců evidujeme
17 případů, v loňském roce to bylo 35 případů za celý rok.“
„Jaké jsou nejčastější příčiny těchto
nehod?“
„Ve většině případů se jedná o selhání lidského činitele. Ten
hraje stále velkou roli a v řadě situací je nenahraditelný nebo nebyl
adekvátně nahrazen. Uvedu to na jednom případu z loňského roku. Ke
srážce motorového vlaku s osobním vlakem by s největší
pravděpodobností nedošlo, pokud by ve stanici Paskov, která je mimochodem
obsazena výpravčím, zůstala zachována výprava vlaků výpravkou. Pokud
dojde k tak výrazné změně, musí se lidský činitel nahradit něčím
jiným, buď jiným lidským činitelem, nebo technikou. Nelze ho však pouze
zrušit. Úroveň bezpečnosti se musí pokud ne zvyšovat, tak alespoň
zachovávat.“
Tomáš Johánek