Představenstvo Svazu spedice a logistiky (SSL) věnovalo na svém únorovém
setkání s předsedy pracovních skupin a klubů pozornost mimo jiné
čerstvé studii Světové banky o stavu globální logistiky. Její autoři
jej opět po čtyřech letech hodnotili ve 154 zemích na základě tzv.
ukazatelů logistické výkonnosti LPI (Logistics Performance Indicators).
Zabývali se především obchodní logistikou, která má pomáhat efektivnímu
vývozu a naopak účinně realizovat dovoz.
V čele poučného přehledu je jako současný světový šampion Německo
(v posledním hodnocení bylo třetí), které sesadilo z trůnu Singapur
(nyní druhý). Pořadí v první desítce dále obsadily Švédsko,
Nizozemsko, Lucembursko, Švýcarsko, Japonsko, Spojené království, Belgie a
Norsko. Česká republika se objevila na 26. místě jako nejlepší z nových
členů Evropské unie, ale také na lepší pozici než Portugalsko a Řecko.
Před námi je dvanáct západních členů Evropské unie, ze zámořských
dále Hongkong, Kanada, USA, Austrálie, Tchaj-wan, Nový Zéland, Jižní Korea
a Spojené arabské emiráty. Celkový přehled uzavírají Sierra Leone,
Eritrea a Somálsko.
Studie Světové banky shledala, že v řadě rozvojových zemí je
výkonnost logistiky podstatně vyšší, než by odpovídalo jejich HDP. Jedná
se především o Čínu (27), Indii (47), Ugandu (66), Vietnam (53), Thajsko
(35), Filipíny (44) a Jižní Afriku (28). Zlepšování obchodu a logistiky
rozvojového světa se týká řada podpůrných projektů Světové banky.
Jedna ukázka za všechny: za pomoci jednoho z těchto projektů se podařilo
zkrátit čekání kamionů na hlavním hraničním přechodu Malaba mezi
Ugandou a Keňou ze tří dnů na tři hodiny. Ještě k ukazatelům LPI: jsou
zaměřeny na infrastrukturu, přesnost dodání, tracking & tracing a
mezinárodní zásilky. Členové SSL dostali světový přehled s rozbory
k dispozici v únorovém Spedičním zpravodaji.
V Evropském parlamentu byl konečně schválen nový tým eurokomisařů a
Evropská komise mohla začít normálně pracovat. Komisařem pro dopravu se
stal Estonec Siim Kallas. V Evropské unii není žádným nováčkem – je
dokonce viceprezidentem Evropské komise a doma byl do roku 2004 předsedou
vlády. Z hlediska dopravy se o něm však psalo jako
o nepopsaném listě.
Siim Kallas při svém tříhodinovém „grilování“ v Evropském
parlamentu neoslnil, jeho výkon byl hodnocen jako matný. S výjimkou jeho
liberálních stranických přátel byla většina europoslanců celkově
značně zdrženlivým vystoupením nového komisaře dosti zklamána.
Sociálnědemokratická frakce u něj postrádá „politickou angažovanost
a osobní ctižádost“. Zelení zase očekávali konkrétní kroky k ochraně
klimatu. Naproti tomu dopravní mluvčí lidové EVP Mathieu Grosch řekl:
„Mohl by svou práci dělat dobře. Zůstává ovšem otázka, zda mu také
Evropská unie dá do rukou potřebné nástroje.“
Mathieu Grosch asi nebyl daleko od pravdy, když se podíváme na to, jak se
Kallasovo pole působnosti nově zúžilo a jak se ještě dále zúžit může.
Pod eurokomisaře pro průmysl Antonia Tajaniho přechází totiž z dopravy
agenda satelitního projektu Galileo. Státní podpory pro dopravu bude mít pod
sebou zase nově komisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia.
Problematika moří se stane doménou Marie Damnakiové a podobně jako
u nového resortu pro ochranu klimatu, řízeného Connie Hedegardovou, půjde
o to, aby se nakonec právě odtud dopravní politika Evropské unie
neformulovala. I zde bude záležet na angažovanosti Siima Kallase.
Jestliže nedávno protimonopolní úřady USA, Kanady a Austrálie udělily
vysoké pokuty renomovaným leteckým společnostem za ilegální dohody
o výši příplatků v oblasti nákladní dopravy, nyní hrozí totéž ze
strany Evropské unie za údajné „kartelové lumpárny“ ctihodným
logistickým koncernům jako Panalpina, Kühne + Nagel, Deutsche Post či DSV.
K nálezům se mají dotčené firmy vyjádřit do dvou měsíců.
Jiří Kladiva
