Poslanecká sněmovna v únoru schválila novelu zákona o pojištění
zodpovědnosti za škody způsobené motorovým vozidlem, která mimo jiné
nově upravuje postih majitelů nepojištěných motorových vozidel.
„Správní řízení se ukázalo jako málo účinné, nyní může těmto
majitelům nově hrozit až exekuce jejich majetku; částka je vymahatelná
jako každá jiná pohledávka,“ řekl v rozhovoru pro Dopravní noviny
výkonný ředitel České asociace pojišťoven Tomáš Síkora.
„Jak se v loňském roce vyvíjel český pojistný trh?“
„V loňském roce došlo k poměrně silnému nárůstu pojistného trhu,
celkové předepsané pojistné se zvýšilo o více než osm procent.
Největší podíl na celkovém růstu měla oblast životního pojištění,
které vloni vzrostlo o 14 procent. Neživotní pojištění roste
v posledních letech meziročně zhruba o čtyři procenta, stejně tomu bylo
i v loňském roce. Obecně lze říci, že zájem o pojištění u nás
stoupá, přičemž nejpopulárnější je investiční životní pojištění.
V neživotním pojištění je trend poměrně stabilní, dominuje mu
pojištění havarijní a pojištění odpovědnosti z provozu motorového
vozidla, které nyní tvoří kolem 30 procent celkového objemu předepsaného
pojistného.“
„Poslanecká sněmovna schválila v únoru novelu zákona o pojištění
odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla. Jaké
základní změny novela přináší?“
„Novela především implementuje pátou motorovou směrnici Evropské
unie. Nejviditelnější změnou je zvýšení hranice odpovědnosti za škodu
na majetku na jeden milion € v rámci evropské směrnice, u nás je to tedy
navýšení limitu z 18 na 35 milionů Kč. U škody na zdraví je tento
vyšší limit již v současném znění zákona. Nové limity jsou tedy
35 milionů Kč na škody na majetku a 35 milionů Kč na škody na zdraví.
Z hlediska spotřebitele se prakticky nic nemění, protože pojištění je
dnes již standardně prodáváno s limity vyššími, než určuje novela
zákona.
Další novinkou bude změna v příjmech garančního fondu, který by měl
mít možnost získávat prostředky i pojištěním nepojištěných osob
přímo prostřednictvím mandátu ČKP. Současná podoba vymáhání nároku
prostřednictvím správních orgánů není příliš efektivní. Tím, že
Česká kancelář pojistitelů dostane možnost získat příspěvek přímo od
majitele nepojištěného vozidla, se mohou snížit příspěvky pojišťovnám
do garančního fondu. Nebudou na tom tratit ti, kteří pojištění řádně
platí. Do výše pojistného se totiž zcela logicky promítá potřeba
příspěvků do garančního fondu.“
„Jak budete z majitele nepojištěného motorového vozidla vymáhat
příspěvek, když neplatí ani povinné ručení?“
„Příspěvek bude dán ze zákona a České kanceláři pojistitelů bude
dáno právo tento příspěvek vymáhat. Bude tady fungovat standardní metoda
vymáhání dluhů. Domníváme se, že soukromý subjekt je schopen peníze
získat mnohem efektivněji než stát. Nejprve tedy majiteli nepojištěného
vozidla přijde upozornění s informací o tom, že neplatí pojistné na
registrované vozidlo. Pokud do určité doby dopravní prostředek neodhlásí,
bude povinen zaplatit poplatek garančnímu fondu. Pak bude následovat
upomínka a v případě negativní reakce až exekuce jeho majetku.
Máme zjištěno, že existuje výrazný rozdíl mezi počtem
zaregistrovaných vozidel a počtem pojištěných vozidel. V počátku
platnosti zákona bude však stanovena lhůta umožňující bez povinnosti
platby příspěvku majitelům vozidel je odhlásit nebo prokázat skutečnost
neoprávněnosti upomínky.“
„Jaká bude výše poplatku ve srovnání s povinným ručením?“
„Součástí zákona je tabulka výše příspěvků podle jednotlivých
kategorií vozidel a jejich obsahů. Výše poplatku bude lehce nad horní
hranicí maximální výše povinného ručení v dané kategorii. Výše
příspěvku je nastavena logicky, aby se nespekulovalo, že se vyplatí
zaplatit spíše poplatek než povinné ručení.“
„Máte informace o tom, kolik u nás je nepojištěných motorových
vozidel a jakou škodu loni způsobila?“
„Podle našich odhadů je u nás celkem 200 tisíc nepojištěných
aktivně provozovaných vozidel, která loni způsobila při dopravních
nehodách škody za zhruba 1,8 miliardy Kč.“
„Kolik se z této částky podařilo získat od viníků nehod jezdících
s nepojištěným vozidlem?“
„Jsou to velmi malá procenta a symbolické částky. Stav se liší region
od regionu, správní orgány někde reagují na výzvy České kanceláře
pojistitelů poměrně rychle a aktivně spolupracují, jinde to jde velmi
pomalu, většinou však chybí zpětná vazba.“
„Jak se v loňském roce vyvíjel počet pojistných událostí, pokud jde
o škody financované z povinného ručení? Registrují pojišťovny
snížení počtu dopravních nehod?“
„Podle statistiky Policie ČR se loni zaregistrovalo přes 182 tisíc
dopravních nehod. To je oproti roku předchozímu přibližně o pět tisíc
nehod méně. Z našich statistik a odhadů vyplývá, že jen 41 procent
dopravních nehod nahlášených policii odpovídá povinnosti hlásit nehody
nad limit 50 tisíc Kč, loni to bylo tedy kolem 73 tisíc dopravních nehod.
Ostatní nehody jsou pod touto hranicí, respektive o mnohých nehodách
policie ani žádné informace nemá, ale pojišťovny je mají nahlášeny jako
pojistné události. Nelze tedy dát do příčinné souvislosti vývoj počtu
nehod a počtu pojistných událostí.“
„V souvislosti s chystanou novelou silničního zákona se nyní mluví
o tom, že by se hranice výše škody při dopravní nehodě, kdy by bylo
nutné zavolat policisty, zvýšila z dnešních 50 tisíc Kč až na
pětinásobek. Jaký je postoj asociace pojišťoven k tomuto návrhu?“
„Zvýšení hranice až na 250 tisíc Kč nemá žádné logické
opodstatnění. Na základě analýzy stávajícího stavu jsme zjistili, že
pokud se hranice zvýší až na navrhovanou částku, Policie ČR výrazně
počet svých zásahů nad hranici limitu 100 tisíc Kč nesníží. Navíc
takto enormně navýšený limit by vytvářel obrovský prostor pro pojistné
podvody. Obáváme se také toho, že účastníci nehody nebudou schopni
zhodnotit její rozsah a skutečnou výši škody. Současně je tady obrovské
množství aut, jejichž hodnota vůbec nedosahuje výše 250 tisíc Kč. Je
také otázkou, jak se určí viník nehody – jak bude nehoda zdokumentována
a jakým způsobem bude probíhat její nahlášení.“
„Jaká hranice by tedy pro pojišťovny byla přijatelná?“
„My jsme od samého začátku hovořili o hranici 100 tisíc Kč. Tato
hranice by pro nás byla přijatelná a statisticky zdůvodnitelná. Jak jsem
již řekl, právě u této hranice se láme význam zásahů policie i riziko
pojistných podvodů.
Neřekl jsem ještě jednu věc. U škod nad 100 tisíc výrazně roste
riziko škod na zdraví a policisté k těmto nehodám stejně jezdit musí.
Pokud by se navrhovaná hranice zvýšila na 100 tisíc, ubylo by výjezdů
policie k dopravním nehodám asi o 14 procent, to je asi 25 tisíc
dopravních nehod ročně. To jí může významně pomoci.“
„Jak se případné zvýšení hranice škody projeví na vývoji cen
povinného ručení?“
„To bude záležet na výši této hranice. Pokud bude na 250 tisících
Kč a nebude definováno zákonem, jak se budou nehody nahlašovat, pak budou
muset pojišťovny vytvořit nějaké vlastní skupiny vyšetřovatelů, což by
jim výrazně zvyšovalo náklady. Pokud by se hranice zvýšila pouze na
100 tisíc Kč a vypracoval by se mechanismus, jak budou účastníci tyto
nehody nahlašovat, tak to výrazný vliv na ceny mít nebude.
Naopak ceny může ovlivnit to, že rostou škody na zdraví u dopravních
nehod. Za poslední rok narostl objem škod na zdraví o 13 procent,
průměrný závazek o 56 procent na téměř půl milionu Kč. Pokud se
bavíme o škodách na majetku, tam je nárůst zhruba o 500 korun ročně,
což není důvod pro zvýšení pojistného.“
„Jak se na cenách povinného ručení projeví už schválená novela
příslušného zákona?“
„Tato novela by neměla mít na ceny prakticky žádný vliv, protože
pojišťovny už kalkulovaly s novými limity loni a většina pojistek se
prodávala s vyššími limity. Naopak pokud se bude dařit České kanceláři
pojistitelů získávat příspěvky od majitelů nepojištěných vozidel,
nebudou muset pojišťovny tolik přispívat do garančního fondu, což by
mohlo zbrzdit nárůst cen povinného ručení. Navíc jako doklad
o pojištění se bude uznávat pouze zelená karta, to by také mohlo snížit
náklady pojišťoven.“
„Už jste se zmínil o pojistných podvodech. Loni zachytily pojišťovny
podvody asi za půl miliardy Kč. Čeho se nejvíce týkaly?“
„Již tradičně se nejvíc podezřelých případů řeší v souvislosti
s pojištěním motorových vozidel. V loňském roce to bylo téměř
3500 případů. Jedná se zejména o fingované dopravní nehody nebo
úmyslně vyprovokované dopravní nehody za účelem získání peněz na
opravy vozů. Pokud se hranice škody zvýší na 250 tisíc Kč, podvodů
rozhodně přibude.“
„Mají pojišťovny dostatečné mechanismy, aby mohly zabránit pokud
možno všem podvodům?“
„Dostatečné mechanismy neexistují nikde a nikdy. Pachatelé pojistných
podvodů vymýšlejí stále nové metody páchání těchto trestných činů a
pojišťovny musí rychle reagovat a implementovat stále nová opatření do
vlastních kontrolních mechanismů. Důležitým prvkem při odhalování
pojistných podvodů je výměna informací mezi pojišťovnami. V rámci
českého trhu momentálně připravujeme systém výměny podezřelých
okolností, který by tento problém řešil systémově.“
Tomáš Johánek
