JUDr. Ladislav Vostárek (Rozhodčí soud HK ČR) pro DN

Rozhodčí řízení je rychlejší a efektivnější

Dlouhodobá přetíženost obecných soudů vede podnikatele k tomu, aby zvažovali, zda se nemají při řešení sporů obracet spíše na rozhodčí soud. To se týká i firem, které se zabývají vnitrostátní či mezinárodní přepravou, zasílatelstvím, logistikou nebo skladováním zboží. Právě jim by měl při hledání lepší pozice při uzavírání smluv, zejména s ohledem na vymahatelnost, ale především na vykonatelnost pohledávek u případných dlužníků v České republice i v zahraničí, pomoci seminář a workshop, který 24. února v sále pražského hotelu Alwyn v Karlíně společně uspořádají Dopravní noviny a Svaz spedice a logistiky ČR. O tom, v čem spočívají výhody smluv obsahujících rozhodčí doložku a na co je třeba si naopak při jejich sjednávání dát pozor, jsme hovořili s JUDr. Ladislavem Vostárkem, rozhodcem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Mezinárodního rozhodčího soudu Hospodářské komory Rakouska.

„Co pokládáte za hlavní výhodu rozhodčího řízení oproti obecným soudům?“

„Existuje několik zásadních rozdílů a z nich plynoucích výhod. Rozhodčí řízení bývá převážně jednoinstanční. Z toho vyplývá, že je nejen levnější, ale především mnohem rychlejší. Stává se tak jedním z významných prostředků k urychlení vymahatelnosti pohledávek ze smluv o mezinárodní i vnitrostátní přepravě zboží, což by mělo vést nejen k narovnání podnikatelského prostředí tohoto oboru, ale i ke zlepšení cash-flow věřitelů.

Umíte si například představit, že byste si mohli jednoho ze členů senátu příslušného soudu sami zvolit? U rozhodčího řízení to možné je. Obvyklý postup je takový, že každá ze stran sporu si zvolí jednoho rozhodce a tito dva vybírají společně rozhodce, který bude senátu předsedat. Strany tak mají na rozdíl od obecných soudů možnost vybrat si a nominovat na funkci rozhodce odborníka, který se skutečně v přepravě zboží, logistice či skladování vyzná. To u obecných soudů většinou neplatí.

Smlouvy o mezinárodní přepravě zboží mohou znamenat i nesplněné závazky z těchto smluv, a tudíž i případné spory o ně. Soudní řízení u obecných soudů v zahraničí nebývá nic příjemného ani levného a v některých případech ani rychlého. Stejnou zkušenost jsem udělal například s jedním příslušným krajským soudem, který musel případ posuzovat podle belgického hmotného práva. Případ se táhl tak dlouho, až dlužník zkrachoval. Klient sice získal vykonatelné rozhodnutí, ale neexistoval žádný majetek, na kterém by se mohl uspokojit.

Proto v případě mezinárodních smluv doporučuji jako prevenci sjednat rozhodčí doložku k některému z renomovaných stálých rozhodčích soudů v tuzemsku nebo v Evropě a zvolit i nejvhodnější místo a jazyk jednání.“

„Nemohou však nastat problémy při vymáhání arbitráž-ního rozhodnutí v cizí zemi?“

„Česká republika je signatářem Newyorské úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, umožňující uznání a výkon rozhodčích nálezů vydaných na území cizího státu vyplývajících ze sporů mezi fyzickými nebo právnickými osobami. Kromě České republiky k této úmluvě přistoupilo dalších 128 zemí, a proto je výkon cizích rozhodčích nálezů v zemích signatářů Newyorské úmluvy mnohem snadnější.“

„Určitě také hodně záleží na osobě rozhodce…“

„Již zákonná definice rozhodčího řízení nezávislost a nestrannost rozhodců předpokládá. A proto přijmu–li od některé ze stran sporu nominaci na funkci rozhodce, nemůže to znamenat, že jsem oblékl dres daného účastníka sporu. Hlavním úkolem rozhodce je nezávisle posoudit meritum sporu a zachovat rovnost stran, aby ten, kdo mne jmenoval, nepřišel k újmě a jeho práva byla zachována a uchráněna. Někdo si může myslet, že rozhodce má zastupovat stranu, která ho v rozhodčím sporu jmenovala, ale to není pravda, za tímto účelem si strany volí právní zástupce. Úkolem rozhodce je posoudit, co strany přednesou, a zejména co doloží.“

„V čem bývá při rozhodčím řízení největší problém?“

„Podle mé zkušenosti bývají české firmy na spory – a to nejen rozhodčí – velmi špatně připraveny. Mají kritický nedostatek listinných důkazů, kterými by byly schopny doložit rozhodčímu senátu svá skutková tvrzení. Mám tím na mysli především řádně podepsané smlouvy, potvrzené objednávky a dodací, nákladní či skladové listy, písemnou reklamaci vadného plnění, řádné písemné uplatnění reklamace a případně další korespondenci. Ze zkušenosti vím, že důkazy výslechem svědků mívají menší váhu nežli důkazy listinné. Kromě toho rozhodčí senát na rozdíl od soudu nemůže svědky předvolávat a každá ze stran, která důkaz výslechem svědků navrhne, musí svého svědka k ústnímu jednání také doručit.

I tyto nedostatky a způsoby, jak se jich vyvarovat, budou jedním z témat připravovaného semináře. Pro jeho účastníky jsme připravili určité ,desatero‘ toho, co by měl každý podnikatel pečlivě archivovat, protože ex post se listinné důkazy velmi těžko opatřují. Spousta sporů byla prohrána jen proto, že ten, kdo byl v právu, neunesl důkazní břemeno, neboť prostě neměl k dispozici důkazy, kterými by svá tvrzení věrohodně doložil.“

„Nakolik se současná ekonomická situace projevila v zájmu o rozhodčí řízení?“

„Nárůst byl loni zřetelný, oproti roku 2008 minimálně dvacetiprocentní. Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR připadlo v loňském roce více než dva tisíce sporů. Podnikatelé přicházejí na to, že i když prohrají, je pro ně lepší, aby věděli dříve, na čem jsou a mohli se podle toho zařídit. Je to výhodnější než se soudit pět let, potom prohrát a platit závazky i s úroky za tak dlouhou dobu.“

„Jak dlouho zhruba trvá jedno rozhodčí řízení?“

„Záleží na stranách a na rozhodčí smlouvě. Rozhodčí řád stálého rozhodčího soudu při Hospodářské komoře dokonce umožňuje, aby řízení proběhlo do tří měsíců, respektive do jednoho měsíce od okamžiku, kdy je zaplacen poplatek za rozhodčí řízení. To znamená, že pokud si to strany ve smlouvě sjednají, mohou mít do jednoho měsíce v ruce vykonatelný a exekvovatelný rozhodčí nález. Ale i kdyby rozhodčí řízení trvalo tři měsíce, je to stále velmi rychlé.

Samozřejmě že některé spory mohou být velmi komplikované, pak trvají o něco déle. Ale bývá to především otázka stran, jak dobrá jsou skutková tvrzení jejich právníků, jakými důkazy je doložili a jak zkušené a odborně vyspělé rozhodce si zvolily. Rozhodci musí mít na věci zájem, vést spor kupředu a vyřešit ho.“

„Lze srovnat, jak se rozšířeno využívání rozhodčích soudů u nás a v jiných evropských zemích?“

„Rozhodčí řízení je v České republice ve srovnání s okolními zeměmi značně rozšířené. Samozřejmě existují také ,rádoby rozhodčí soudy‘, zřízené většinou při různých sdruženích či společnostech, které se vydávají za rozhodčí soudy stálé, a těm bývá lépe se vyhnout. Mnohdy to bývá tak, že advokáti a exekutoři sídlí ve stejném objektu jako takovýto ,rozhodčí soud‘… Proto si dovolím doporučit, aby si firmy ve svých smlouvách sjednávaly stálý rozhodčí soud, který je pro všechny strany v případném sporu zárukou solidního právního jednání a rozhodování.“

Pavel Toman