Jsme tedy na konci krize, nebo ne? Téměř denně se nám nabízejí různé prognózy a dobrozdání z domova i ze světa, které přinášejí pohledy na současnou hospodářskou situaci a na budoucnost. Žel, každý se jen odvolává na slova někoho druhého, ale pravdu nezná nikdo. Objevuje se sice určité oživení průmyslu, které zasahuje i do dopravy a logistiky. Existují však také obavy, že tyto náznaky jsou spíše plodem našich přání než realitou. Nedůvěru může budit třeba nepřesnost měření HDP, ale i zdánlivost krátkodobých oživení. Přece však jsou i některé spolehlivěji působící indicie. Z praxe mnoha podniků se ukazuje, že pokles objemu přepravovaného zboží slábne, neboť podniky přizpůsobily situaci své kapacity. Firmy řadu služeb zrušily či omezily, vozidla a lodi uvedly do klidu. Proběhla také odpovídající personální opatření. Kdo by si však myslel, že si s ohledem na první pozitivní znaky již může oddechnout, uvažuje ukvapeně. Náklady, procesy, cena a kvalita nabízených služeb musí být nadále středobodem pozornosti. Potrvá roky, než se přepravená množství opět dostanou na stav loňského roku. A objemy samy o sobě ještě neznamenají zisky. Podle zkušeností trvá zvýšení cen několikanásobně déle než jejich snižování. Přes všechnu skepsi jsou však barometry snad příznakem toho, že jsme již dosáhli dna. Protože hospodářství je – což třeba v Německu již věděl hospodářsky zázračný kancléř Ludwig Erhardt – z padesáti procent psychologie. Proto rádi nasloucháme optimistickým vyjádřením. Nicméně krize nekrize: stále potřebnější je odhadnout, jak bude vypadat doprava a logistika budoucnosti, řekněme v roce 2020. V současnosti proto řada renomovaných institucí pracuje na odpovídajících analýzách. V zásadě lze údajně pro příští desetiletí vysledovat deset hlavních trendů. Velkým tématem má být například ochrana klimatu. Propast mezi světovou chudobou a bohatstvím se má dále zvětšovat a zvýší se také dopady na bezpečnost dopravy. Čína se stane neoddiskutovatelně vítězem globalizace a zařadí se mezi technologické země. Internet změní celosvětově očekávání a chování zákazníků. Těžištěm budou individualizace, průhlednost, disponibilita a rychlost. Pohodlí, komfort a jednoduchost budou představovat hlavní přání spotřebitelů. Logistika začne utvářet nové trendy a etablovat nové standardy pro kooperaci a zelený obchod. Vyčleňování a přesuny výroby vytvoří pro logistiku nové šance. A poskytovatelé logistických služeb budou údajně výrazně směřovat k poradenství. V září jsme zažili Evropský týden mobility, Evropský den bez aut a také Evropský den jazyků. I odvažuji se vystoupit (byť jako absolvent ČVUT) na obranu dopravní a logistické češtiny. Jsme pochopitelně zavaleni anglickými termíny ze sféry IT a dalších oblastí, plných outsourcingů a podobně. Ale snad není třeba jít přes nutnou míru, kam nás tlačí různé agentury a instituce, aby udělaly své produkty jaksi světovějšími. K této úvaze mě přivedlo, když mi v jídelním voze z Moravy nosil pivo „steward“. Také, pokud se nepletu, na dráze přišli s chvályhodným nápadem hledat šikovné mladé lidi. A agentura jim navrhla, že to bude mít na starosti „development center“. Zjara se scházejí představitelé českých dopravních oborů na užitečné konferenci, a sice v rámci její „business areny“ a „business mixeru“. Je tu hodnocení zajímavé české inovační soutěže v logistice a o vítězné firmě z Děčína se nepíše jinak než jako o „providerovi“. Snad by se měly trochu chytit za český nos fakulty a odborné školy, ale také svazy, sponzoři a tisk, abychom se za tu krásnou češtinu za chvíli v našem sektoru málem nestyděli. Nakonec dobře česky srozumitelný slogan pražské dopravní průmyslovky z reklamy v metru: „Kdo studuje v Masné, tomu je vše jasné“. Jiří Kladiva
Diskuse čtenářů je neredigovaná a nemoderovaná. Redakce nenese odpovědnost za obsah jednotlivých příspěvků ani neručí za skutečnou identitu jejich autorů.