Komentář

Co přinesl leden v dopravě

Evropská unie má za sebou první měsíc půlročního španělského předsednictví. S jakými prioritami chtějí Španělé šéfovat evropské dopravě? Především jim jde o revizi kritérií pro „mořské dálnice“ (například kamiony na lodích) tak, aby byla účinnější; dále se mají zjednodušit a harmonizovat nahlašovací formality pro lodě v unijních přístavech. Ve španělském hledáčku se ocitla také železnice: na prvním místě stojí evropská nákladní síť tratí, o jejíž podobě chce španělské předsednictví nesložitou cestou dosáhnout shody s Evropským parlamentem. Velmi žádoucí má být rovněž revize tzv. prvního balíčku drážních směrnic. Na březen se v Bruselu plánuje setkání Evropské komise a členských států k projektu Transevropských dopravních sítí.

Co však leden v Evropské unii proti očekávání nepřinesl: společné stanovisko členských zemí k záměrům dopravní politiky do roku 2020. Především Rakousko se v obavě o své sektorové zákazy jízd kamionů vyslovilo proti formulaci, že v Evropské unii by v dopravě zboží neměly existovat žád-né zábrany. Jako cíl se nepodařilo prosadit ani převody dopravy zboží.

Po celý leden v Evropě probíhaly dvě veřejné konzultace ohledně letecké dopravy. První se týkala posouzení důsledků revize směrnice o přístupu na trh pozemního odbavování na letištích Evropské unie – odbavování zboží, cestujících, zavazadel, tankování letadel či catering a další služby. Cílem novely je snížit náklady leteckých dopravců a zlepšit kvalitu služeb. Druhá veřejná konzultace byla zaměřena na pokuty a periodická penále v případech nedodržování pravidel letecké bezpečnosti. Systémem veřejných konzultací čelí Evropská komise námitkám, že se její směrnice vydávají bez stanovisek hospodářské, právní či jiné národní praxe. V systému konzultací se Evropská komise obrací veřejně přes internet na jednotlivce a zainteresované organizace, aby e-mailem odpověděli na profesní dotazníky. Bude zajímavé se za měsíc podívat na sumář zpracovaných připomínek a na to, zda si této konzultace u nás někdo vůbec všiml. (Nedávná konzultace Evropské komise k nápravě úzkých míst v mezinárodní dopravě o zájem našich odborných kruhů s výjimkou Svazu spedice a logisticky nezavadila…)

Rád bych se zmínil o dvou drážních počinech, které se váží jak k současnosti, tak i k minulosti. Odbor komunikace Českých drah sestavil jako přílohu magazínu Grand Expres záslužný barevný sešit Trakční vozidla v Evropě. Jde o vynikající přehlídku současné trakční techniky od vysokorychlostních vlaků přes moderní lokomotivy po elektrické jednotky a motorové vozy. Třeba čtyřsystémové lokomotivy, což jsou skoro pojízdné elektrárny, se už zřejmě vyrábějí téměř jako housky na krámě. Nebo pendolina, která začíná Alstom vyrábět již ve čtvrté generaci. A výrobce Voight z německého Kielu nabízí nejvýkonnější dieselovou lokomotivu na světě – Maximu o výkonu 3600 kW, šesti nápravách a nádrži pro 9000 litrů paliva. Celkový technický pokrok na kolejích je v trakci obdivuhodný…

A pokud jde o minulost: nadace Okřídlené kolo vyhlásila veřejnou sbírku s cílem opravit a zprovoznit parní lokomotivu 464.202 – krásnou tmavě zelenou Rosničku vyrobenou v roce 1956, jinak moravský regionální klenot. V depu ČD Olomouc ji v roce 1993 sice fandovsky zprovoznili, ale nyní dosloužil kotel, jehož cena dosahuje dvou milionů Kč. Přispívat lze na účet 215592525/0300 u ČSOB Přerov. Opravdovou raritou je to, že v Plzni byly vyrobeny v této řadě pouhé dva stroje – proto je také lokomotiva majetkem Národního technického muzea. Je smutnou pravdou, že za současného stavu financí nemají na záchranu unikátní lokomotivy prostředky ani České dráhy, ani ministerstvo, ani muzeum. Mimochodem – za výdaje na podivnou pražskou Opencard by se takových kotlů dalo koupit mnoho…

Jiří Kladiva